Deprese

Deprese
Deprese

Deprese je jedním z velmi závažných psychických onemocnění, které významně ovlivňuje život nemocného, ale i jeho okolí. Některý z příznaků nemoci podle odborné literatury prožívá pětina lidí. Nejde přitom pouze o špatnou náladu a smutek, ale až o tzv. „bouři pustošící mozek“.

Onemocnění může vzniknout v jakémkoli věku, dokonce i v dětství a náchylnější jsou k němu dvakrát více ženy než muži. Příčin je velké množství, mohou jimi být například dědičnost, strukturální nebo funkční změny mozku, nemoc nebo chronická bolest, hormonální nerovnováha, vyčerpání a nedostatek spánku, ale i problémy v mezilidských vztazích včetně vlivu životních událostí nebo změn životního stylu, či příliš kritická výchova. Nejčastějším spouštěčem nemoci bývá náhlá ztráta blízkého člověka nebo zaměstnání.

 

Příznaky deprese

Deprese je definována například jako „Duševní stav charakteristický pocity smutku, skleslosti, vnitřního napětí, nerozhodnosti, spolu s útlumem a zpomalením duševních i fyzických procesů, ztrátou zájmů a pokleslým sebevědomím, úzkostí, apatií a sebeobviňováním.“ (Hartl, s. 105) Příznaky deprese je velmi důležité zachytit co nejdříve, aby nedošlo k tragickému konci, a mohla se zahájit včasná léčba.

Může se projevit v rovině fyzické jako pokles energie od slabé únavy po silnou vyčerpanost a celkovou slabost. Může také souviset s poruchami spánku nebo se naopak projevovat jako neklid až hyperaktivita. Časté jsou bolesti hlavy, zad, břicha, kloubů a svalů, nadměrné pocení, ztuhlost nebo třes končetin či špatné trávení a ztráta chuti k jídlu.

Psychosociální příznaky zahrnují zvýraznění negativních prožitků, které nemocní zveličují a zároveň útlum prožitků pozitivních. Základem je až patologický velmi hluboký smutek, který nebývá vyvolán přímo nepříjemnou událostí. Běžné jsou nervozita a napětí, úzkost a podrážděnost, špatná koncentrace a schopnost něco si zapamatovat nebo vybavit. Typická bývá hádavost nemocného, výjimkou však není ani ztráta zájmu o okolí, uzavřenost do sebe, izolace a minimální komunikace. Nemocný se cítí nedoceněný a začíná sám sebe odsuzovat a vnímat jako neschopného, až zbytečného. Cítí, že vše přestává mít smysl a je ostatním jen na obtíž.

Jak deprese zvládnout?

Pro člověka trpícího depresí je základem podpora a opora rodiny a přátel. Je potřeba umět mu naslouchat, podporovat jej k další komunikaci a pochopit jeho problémy a potřeby, které bychom neměli zlehčovat. Důležité je najít nemocnému nějakou činnost, ve které bude vidět smysl a pomoci mu v rozhodování, které pro něj většinou není snadné.

Nejčastější léčbou deprese je psychoterapie a farmakoterapie nebo jejich kombinace, která se většinou provádí pomocí antidepresiv nebo hypnotik. Využít se dá i fototerapie, tedy vystavení speciálnímu bílému intenzivnímu světlu. Dalšími léčebnými metodami jsou hluboká mozková stimulace a spánková deprivace. Další známou metodou léčby je elektrokonvulzivní terapie – krátký puls elektrického proudu projde mozkem pacienta a vyvolá umělý epileptický záchvat modifikovaný látkami navozujícími svalové uvolnění.

Lze deprese řešit přírodní cestou?

Pozitivní vliv na předcházení depresi má zdravý životní styl, dostatek fyzické aktivity a pravidelná psychohygiena ve formě odpočinku, meditace, pravidelné dovolené a dostatečného spánku.

Důležitým faktorem je i výživa. Pomáhá dostatečné zásobení těla vitaminy skupiny B (konkrétně B6, B9 a B12) a D, omega-3 mastných kyselin, jodu, chromu, zinku a hořčíku, dále příjem bílkovin a uhlohydrátů. „V bílkovinách obsažený tryptofan, z něhož vyrábíme serotonin, jenž nám dodává dobrou náladu, se z krve dostává do mozku za pomoci inzulinu, a pro jeho uvolnění je nezbytná konzumace uhlohydrátů.“ (Holford, s. 58).

Pomoci může rovněž homeopatie a aromaterapie, a dále akupunktura, která slouží k odstranění nespavosti a nechutenství.

Z bylinek bývají doporučovány preparáty z třezalky tečkované, jejichž výhodou je zpravidla dobrá snášenlivost, pacient by se však měl při jejich užívání vyhnout prudkému slunečnímu svitu. V léčbě neurastenií a depresí se dá využít brutnák lékařský, velmi dobrý efekt při léčbě psychických poruch a potlačování depresí vykazuje eleuterokok ostnitý. Při celkové únavě a depresích dále pomůže extrakt z kořenů aralky mandžuské či oplopanaxu vysokého, leuzey saflorové nebo rozchodnice růžové. Další uklidňující byliny jsou například meduňka lékařská, kozlík lékařský nebo heřmánek pravý. Pro řešení deprese přírodní cestou se také nabízejí kvalitní doplńky stravy, které tyto byliny obsahují.

Studie dále prokazují úspěšnou léčbu příznaků depresivních poruch pomocí kurkuminu, jež nevykazuje žádné negativní vedlejší účinky.

 

 

Použitá literatura

[1] KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat depresi. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4774-3.

[2] HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X.

[3] HOLFORD, Patrick. Klíč k dobré náladě: deset ověřených způsobů, jak si zlepšit náladu a najít motivaci. Olomouc: ANAG, c2013. ISBN 978-80-7263-830-7

[4] VALÍČEK, Pavel, Ladislav KOKOŠKA a Kamila HOLUBOVÁ. Léčivé rostliny třetího tisíciletí. Benešov: Start, 2001, 175 s. ISBN 80-862-3114-3.

Autor příspěvku: Jirka&Lucie

Ahoj, Jmenuji se Jirka a je mi 45 let, tento blog píšu společně s mojí ženou Lucií. Za poslední roky jsem si prošli celou řadou zdravotních problémů, včetně těch sexuálních o kterých se bojí spousta lidí otevřeně mluvit. Na tento web publikujeme svoje zkušenosti + odborné články napsané námi, ale i jinými zkušenými autory včetně kvalitních zdrojů. Doufáme, že vám tento web pomůže!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *